Zajímavá místa
Javořice
Je nejvyšším vrcholem Javořické vrchoviny (837 m) a současně celé Českomoravské vrchoviny leží asi 10 km severozápadně od Telče a stejně daleko severovýchodně od Studené.
Javořice je ukryta v rozlehlých jehličnatých lesích. Její dominantou je stožár televizního vysílače, který měří 166m. Na jižním svahu, o necelý 1 km níže, je plošina s výhledem k Telči. Asi 500 m pod vrcholem se, na severozápadním svahu, nachází odpočinkové místo s pramenem známé jako Studánka Páně
Studánka Páně
Kousek pod nejvyšším vrcholem Českomoravské vrchoviny najdete udržovanou studánku s průzračnou vodou, která zůstává pitná i v horkých letních měsících. Podle tradice jde navíc o místo připomínající tajná bohoslužebná shromáždění pronásledovaných evangelíků.
Studánka Páně je však mezi místními i turisty proslavená spíše díky své chuťově vyvážené vodě. V letních měsících ji pravidelně okupují návštěvníci s nádobami a jste-li unaveni, můžete zasednout ke zdejšímu stolu s lavicí. Navštívíte-li místo čtvrtou neděli v srpnu, s největší pravděpodobností zde potkáte každoroční vzpomínkové setkání připomínající dávnou historii.
Traduje se, že Studánka Páně sloužila jako místo tajných shromáždění pronásledovaných evangelíků. Jedno z takovýchto setkání však bylo nenadále přepadeno právě ve chvíli, kdy účastníci slavili sv. Večeři Páně a při ní přijímali z kalicha. Duchovní, aby kalich uchránil před pronásledovateli, ho hodil do zdejší studánky. Tak prý získala své jméno.
Hrad Roštejn
Mezi obcemi Doupě a Růžená leží přírodní rezervace Roštýnská obora s pěkně opraveným hradem. Původní gotický strážní hrad Roštejn pochází z první poloviny 14. století, nicméně z této doby se dochovala pouze 45 metrů vysoká věž. Později byl totiž Zachariášem z Hradce přestavěn na lovecký zámeček.
Při návštěvě máte na výběr, zdali se budete pouze kochat výhledem z věže, případně vydáte-li se s příjemnými průvodci na prohlídku nevelké expozice. V někdejších obytných prostorách uvidíte lovecké zbraně, dobový nábytek, expozice porcelánu a cínu. Nejzajímavější místností je však erbovní sál s nástěnnými malbami erbů ze 17. století. Pozornost si zaslouží také zdejší sedmimetrový betlém.
Hrad Štamberk
Hrad Štamberk (správně Šternberk) byl založen ve 13. století. Jeho počátky jsou nejasné, zřejmě jej založil některý ze Šternberků. Stával na skalnatém horském výběžku nad vsí Lhotkou. Při stavbě bylo využito několika skalních bloků, které posloužily jako základy pro různé části hradu. Poslední písemná zpráva pochází z roku 1415, kdy byl vlastníkem hradu Jan starší z Hradce. Zanikl roku 1423, kdy ho po tuhých bojích dobili husité. Později již nebyl obnoven a panství připadlo k Telči. Výzkum ukázal, že Štamberk byl zbudován jako výstavné panské sídlo. Zachováno je torzo zdi a náznaky opevnění. Rozhledu po okolí však brání přilehlý lesní porost.
Hrad leží v přírodní rezervaci „Štamberk a Kamenné moře“. V okolí je smíšený les s převahou buku a javoru. Ze zvířat zde byl spatřen krkavec, výr a rys.
Velký pařezitý rybník
Pár desítek metrů pod vrcholem nejvyšší hory Jihlavských vrchů Javořicí, leží uprostřed lesů Velkopařezitý rybník.
Je velmi čistý, rašelinou charakteristicky zabarvenou vodou. Díky ní je také voda léčivá. Má písčité dno, nalézá se zde i travnatá pláž. Na protilehlé straně se nachází přírodní rezervace. Krásná příroda vybízí k příjemné procházce nejen kolem rybníka.
Malý pařezitý rybník
Rybník v krásném klidném prostředí lesů na Vysočině, cca 8 km od Telče směrem na Pelhřimov. Pláže rybníka jsou travnaté a voda bývá i v nejteplejších letních měsících velmi čistá. Rybník asi 1 km severně od Řídelova. Botanická rezervace. Výskyt Dřípatky horské. Rybník má nádherné okolí a rozhodně stojí za návštěvu.
Oslednice
Výhled z ptačí perspektivy na krásné město Telč se vám otevře z poměrně nové rozhledny Oslednice, ležící na okraji předměstí Podolí. Vyhlídková věž Oslednice umístěná na stejnojmenném kopci se nachází v nadmořské výšce 558 metrů a umožňuje pohled nejen na Telč, ale i okolí.
Míchova skála
Osamocený skalní útvar na jižním svahu vysoký 773 m n. m západně od Velkého pařezitého rybníka byl vyhlášen v roce 1984 přírodní památkou. Míchovu skálu tvoří dvě skalní věže vysoké přibližně 13 metrů. Horolezci mají sice výstup zakázaný, ale i rekreačnímu turistovi se bez větších problémů podaří vylézt těsně k vrcholu, kde se výhled teprve otevře. Nepřehlédnutelnou dominantou obzoru je nedaleký vysílač Javořice, na severovýchodě pak z okolních lesů vystupuje věž hradu Roštejn. Traduje se, že v roce 1829 byl v místech Míchovy skály zastřelen poslední vlk Jihlavských vrchů. Přímo pod skalou se rozprostírá ,,Kamenné moře“ jedná se spolu s Míchovou skálou o jeden z nejlépe zachovalých projevů tropického zvětrávání v třetihorách a intenzivního mrazového zvětrávání granitu. Na povrchu skal můžete pozorovat četné voštiny a skalní výklenky.
Kaple sv. Karla Boromejského
Kaple svatého Karla se nachází přibližně 3 kilometry od města Telče, známého svým historickým centrem. Kaple sv. Karla Boromejského byla založena roku 1663 a to v důsledku události, která se opravdu stala. Kapli dal vystavět Jan Karel Jáchym, syn Františky Slavatové, a to po události, kterou by nechtěl snad zažít nikdo. Při lovu v roce 1662 Jan Karel totiž spadl do vlčí jámy a musel zde přečkat noc. Ráno měl veliké štěstí – přikládal to boží pomoci – že okolo šli dva dřevorubci, kteří uslyšeli volání o pomoc a hraběte vytáhli a zachránili tak od jisté smrti. Na místě kde byl zachráněn, postavil kapli, která tuto událost připomíná dodnes.
Kaple byla postavena v dosti krátké době a to v klasicistním slohu. Dnes je opravena a na krovech nese šindelovou střechu. Kaple má polygonální osmiboký půdorys a má i podzemní kryptu. Kaple sv. Karla Boromejského je místem častých vycházek, je od ní výhled na Telčsko.
Ledopád u Lovětína
Lovětínský ledopád je každoročně znovu vznikající ledový stalagmit, který se nachází v blízkosti obce Lovětín nedaleko od Třeště. Objekt vytváří voda stříkající z trysky na trubce zřejmě z místního samospádného vodního zdroje. Objekt vzniká každoročně. Velikost záleží na panujících podmínkách.
Lípa v Práskolesích
Patří mezi nejvýznamnější památné lípy v kraji Vysočina. Nachází se v malé vsi Praskolesy u Mrákotína. Obvod kmene dosahuje 920 cm, výška 23 m a stáří je odhadováno na 800 let. Uvnitř dutého kmene byla v minulosti zbudována zvonička. V nedávné době byla znovu obnovena.
Obora na Roštějně
Byla založena při přestavbě hradu Roštejna Zachariášem z Hradce v 2. polovině 16.století a sloužila k chovu vysoké a černé zvěře. Dnes je zde přírodní rezervace o rozloze 32 ha s nejrozsáhlejším porostem starých bučin na Vysočině s převládajícím bukem lesním, doprovázeným javorem klenem, jilmem drsným a lípou…
Lom v Čenkově
Lom kousek od silnice s dobrým přístupem k vodě, zatopený v 70. letech, v místě těžby zbytek těžební techniky, lom ve tvaru ledviny. Místy stěny, místy štěrkobahnité dno.
Pramen Moravské Dyje
Pramen Moravské Dyje je vyznačen poblíž obce Panenská Rozsíčka. Po soutoku s Rakouskou Dyjí vzniká řeka Dyje, největší pravostranný přítok řeky Moravy. Jde o klasickou studánku obklopenou několika kameny doplněnou soškou a symbolickým stromem.
Kostel sv. Jana Nepomuského
Na mírném pahorku mezi Krahulčím a Telčí byl v letech 1726 – 1728 vystavěn barokní kostel Sv. Jana Nepomuckého se dvěma věžemi v průčelí. Nad hlavním vchodem je umístěn kamenný erb zakladatelů kostela: Františka Antonína z Lichtenštejna – Kastelkornu a jeho manželky Marie Anny. Jde o první kostel v českých zemích, zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, dokonce předstihl světcovo svatořečení v r. 1729. Ke kostelu je připojeno obydlí panského hajného. Podle nepodložených informací zde chtěl hrabě z Lichtenštejnu založit františkánský klášter. Kostel je přístupný pouze v době konání poutě, tj. 14. – 20. května.
Řásná – Mrhatina
Přírodní rezervaci tvoří mrazové sruby s výraznou lavicovitou odlučností žuly, seskupení balvanů, kamenná moře a sutě. Obklopují je až 180 let staré buky a smrky, které skýtají mnoho příležitostí pro zahnízdění Datlovi černému, Ořešníkovi kropenatému, Holubu doupňákovi a dalším.
Horní a Dolní Mrzatec
V místech Dolního rybníka stávala podle pověsti stejnojmenná osada, jehož obyvatelé podlehli morové nákaze.Přežil pouze otec s dcerou. Ti následně odešli a založili novou osadu, dnes známou jako obec Mrákotín.
V okolí Horního Mrzatce se vyskytují vzácná a ohrožená společenstva rostlin – např. kriticky ohrožená pobřežnice jednokvětá. Oba rybníky jsou vyhledávány pro příjemné koupání, zejména Horní pro svou čistou vodu.
